Monografie se zabývá tengrismem jako jednou z nejstarších forem kosmologické spirituality Eurasie a usiluje o jeho systematické porozumění bez snahy o rekonstrukci historického náboženství či vytváření nové duchovní doktríny. Práce vychází z metod komparativní religionistiky, historické antropologie a filozofie náboženství a zasazuje tengrismus do kontextu předbránských religiozit, světových náboženství i současné spirituality.

Pozornost je věnována klíčovým strukturám tengrismu: pojetí Nebe (Tengri) jako neantropomorfního principu řádu, etice míry, vztahu k předkům a kontinuitě rodu, zakotvení v krajině a Zemi a chápání rituálu jako způsobu bytí. Samostatná část analyzuje recepci tengrismu v Evropě (včetně uhersko-maďarského kontextu) a v současné Eurasii, kde je tengrismus v některých případech využíván jako kulturní a etický rámec kompatibilní se sekularismem.

V závěru je tengrismus interpretován jako duchovní paradigma odpovídající současné krizi institucionalizovaného náboženství: náboženství bez dogmatu, bez monopolní duchovní autority a bez ideologického zneužití.

ISBN 978-80-909764-6-7